Encyklopedie

Respirační aktivita je parametr pro MBÚ, který se používá k určení biologické stability/aktivity odpadu. Limitní hodnoty musí být splněny, aby mohl být po procesu stabilizace uložen odpad na skládku. Měří se po dobu 4 nebo 28 dnů.

Zpracování je předběžná úprava výchozích materiálů před vlastním procesem kompostování za účelem dosažení optimálního chování při rozkladu. To zahrnuje například separaci nečistot, homogenizaci s rozmělněním i bez něj nebo přidání živin či přísad

Bioaerosol je směs pevných a kapalných částic vzduchu obsahující živé organismy. Jedná se o drobné mikroorganismy, jako jsou výtrusy hub, bakterie a viry, které žijí například na prachu nebo ve vodní páře. V prostředí se šíří dýchacími cestami.

Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5, také biologická spotřeba kyslíku) je souhrnný parametr pro zatížení odpadní vody organickými látkami, které mohou být biologicky rozloženy během 5 dnů. BSK udává množství kyslíku [mg/l] potřebné k biologickému rozkladu sloučenin uhlíku a dusíku za určitých podmínek a během 5 dnů..

Biofiltr je relativně jednoduchá a levná technologie čištění odpadního vzduchu obsahujícího pachy. Mikroorganismy přitom rozkládají škodliviny a pachy obsažené ve výfukovém vzduchu na neškodné produkty, jako je CO2 a voda. Předpokladem dobrého čisticího výkonu je zachování optimálních životních podmínek pro mikroorganismy.

Poměr C/N se definuje jako poměr uhlíku a dusíku. Substráty se míchají, dokud není dosaženo optimálního poměru 25:1 a 35:1. Pokud je mimo optimální podmínky, dochází ke zvýšeným emisím, zpomalení procesu, ztrátě živin atd.

Chemická spotřeba kyslíku (CHSK) je definována jako souhrnný parametr znečištění odpadních vod organickými látkami. CHSK měří množství kyslíku [mg/l] potřebné k chemické oxidaci organických látek v odpadní vodě.

V některých zemích je povoleno používat jemnou frakci (< 15 mm) stabilizovaného odpadu jako vegetaci skládky, pokud jsou splněna určitá kritéria a pokud obsah cizorodých látek nepřekročí maximální limit. Tato frakce se nazývá CLO ("Compost Like Output").

Výstupní materiál z MBÚ musí splňovat kritéria pro ukládání na skládky podle evropské směrnice 1999/31/ES o skládkách, aby bylo možné upravený odpad uložit na skládku. Tyto parametry jsou specifické pro danou zemi a mohou zahrnovat:

• Prodyšnost materiálu (AT4 a/nebo GB21)
• Maximální výhřevnost
• TOC (celkový organický uhlík)
• DOC (zředěný organický uhlík)

Při nakládání s odpady mohou být znečišťující látky z odpadů rozpouštěny vodou. Může se jednat o kapalinu, pastu nebo kal a nazývá se eluát.

Emise je uvolňování rušivých faktorů do životního prostředí. Ty mohou být přírodního nebo antropologického původu (způsobené člověkem). Existují různé typy emisí

• Plynné emise (látky znečišťující ovzduší, bioaerosoly)
• Kapalné emise (odpadní vody, výluhy)
• Prachové emise
• Hlukové emise

Čerstvá hmotnost je zvážená hmotnost materiálu. Skládá se z vody a sušiny (S).

ČH = S + hmotnost vody

Rychlost tvorby plynu (GB21) určuje tvorbu bioplynu za anaerobních podmínek za nejméně 21 dní. Spolu se stanovením prodyšnosti (AT4) je parametrem stability odpadu, ale měření trvá déle.

Ztráta při žíhání (nazývaná také organická sušina) udává úbytek hmotnosti v důsledku procesu zpopelnění při 550 °C. Obsahuje organické sloučeniny, které lze biologicky rozložit.

Termín "hygienizace" popisuje ničení patogenních bakterií a inaktivace semen rostlin. Při kompostování se uvolňuje dostatek tepla, aby hygienizace probíhala v dostatečném časově-teplotním režimu.

Kompostování (také rozkládání) označuje biologický proces koloběhu živin, při kterém dochází k rozkladu organického odpadu bakteriemi a houbami (mikroorganismy) za působení vzdušného kyslíku (aerobní). Kromě oxidu uhličitého se uvolňují ve vodě rozpustné minerální látky, jako jsou dusičnany, amonné soli, fosforečnany, sloučeniny draslíku a hořčíku, které působí jako hnojiva. Některé meziprodukty vznikající při tomto rozkladu se přeměňují na humus.

Pro proces kompostování jsou důležité následující podmínky:

• Obsah vody 40-60 %
• Hustota materiálu max. 650 kg/m³
• Poměr C/N 30:1

Kompostovací zakládka (zkráceně zakládka) je podlouhlá zakládka kompostu, ve které jsou biologicky rozložitelné (organické) materiály ve správném složení podrobeny aerobnímu procesu hnití. Existují různé typy kompostovacích zakládok

• Trojúhelníkové zakládky (nejčastější)
• Trapézové zakládky
• Tabulkové zakládky

Zařízení na mechanicko-biologickou úpravu odpadu (MBÚ) je zařízení, které se skládá z mechanického a biologického stupně úpravy.

Mechanická úprava probíhá před nebo po biologické úpravě a může mít následující fáze

• Příprava odpadu k biologickému zpracování
• Třídění/prosívání odpadu na různé frakce
• Separace recyklovatelných materiálů z odpadu (recyklace)

Účelem MBÚA je

• Stabilizace odpadu za účelem získání materiálu vhodného pro skládkování v souladu s evropskou směrnicí o skládkách
• Snížení emisí relevantních pro klima (skleníkové plyny, výluhy, ...)
• Lepší využití objemu skládek

Organická sušina je podíl sušiny, který obsahuje organické sloučeniny, a může být tedy biologicky rozložen mikroorganismy. Stanoví se spálením vzorku při 550 °C (hmotnostní úbytek (ztráta žíháním) odpovídá hmotnosti oTS).

oTS = hmotnostní ztráta při zapálení / hmotnostní TS

Objem pórů je poměr dostupného prázdného prostoru k celkovému objemu volně loženého objemu výplně/zakládky. Mohou být naplněny vzduchem nebo vodou, ale voda má VŽDY přednost. Z tohoto důvodu je třeba dbát na přiměřený obsah vody.

Objem pórů = poměr prázdnoty k celkovému objemu

Zajištění kvality je souhrn všech opatření k zajištění stálé kvality výrobků. Při tomto procesu se kontrolují vlastnosti výrobku / procesu. V případě odchylek lze zavést nápravná opatření. Zajištění kvality může provádět buď sama instituce, nebo externí subjekt.

Rekultivace je vytvoření půdní vrstvy, na které mohou růst rostliny. Do podloží se přidává prokořenitelná vrstva půdy, která je prospěšná pro růst rostlin. Mezi oblasti použití rekultivace patří revitalizace skládek u zcela zaplněných skládek nebo trávníků podél silnic/p>

Odpad z domácností a komerční odpad podobný odpadu z domácností, který je shromažďován likvidací odpadu.

Průsaková voda je přebytečná voda, která se neabsorbuje v kompostovací zakládky a buď prosakuje, nebo stéká po svahu materiálu. V závislosti na typu zařízení může mít průsaková voda různý původ

• Srážky (v otevřených systémech)
• Zavlažovací voda
• Kondenzát v odsávaných zakládkach

Průsakovou vodu lze výrazně snížit její recyklací zpět do kompostovacího procesu.

Sušina je podíl čerstvé hmoty, který zůstane po procesu sušení. Měření se provádí při 105 °C, dokud se hmotnost nemění (konstantní hmotnost).

Hmotnost sušiny = hmotnost mokré látky - hmotnost vody [m]

Hmotnost sušiny = hmotnost suché látky / hmotnost mokré látky [%]

Překopáváním se rozumí intenzivní míchání kompostu pomocí překopávače. Cílem překopávání je umožnit, aby se

• materiál z okrajových zón dostal do horkého jádra podmítky
• dochází k rozvolnění materiálu
• do materiálu se dostává vzduch
• plyny uložené v podmítce mohou unikat

Čističky se používají k odlučování pevných a/nebo plynných látek z odpadního vzduchu. Čistícívoda je v mycí věži rozváděna pomocí trysek, čímž se odstraňovaná látka dostává z odpadního vzduchu do kapalného média.

Existují různé typy čističek

• Kyselé čističky: hodnota pH prací vody < 7
• Neutrální čističky: hodnota pH prací vody je 7
• Bazické čističky: hodnota pH prací vody > 7

Obsah vody je množství vody obsažené ve hmotě. Pro kompostování by se měl obsah vody pohybovat mezi 40 % a 60 % [m/m].

TS + WG = 100 %

WG = hmotnost vody / hmotnost čerstvé vody * 100 [%]